2. 11. 2018
Dendrochronologie patří v současnosti k běžně užívaným metodám stavebně-historického průzkumu. Princip dendrochronologie je ve zjednodušeném popisu založen na sledování letokruhů dřeva různými způsoby, přičemž konkrétní vzorek se srovnává s vypracovanou křivkou pro danou dřevinu a oblast. Jako jedna z mála výzkumných metod používaných v péči o lidové stavitelství tedy přináší exaktní výsledky. Je-li na dřevě dostupný podkorní letokruh, zjistíme rok, ve kterém bylo pokáceno.
V České republice je k dispozici rozsáhlá databáze datovaných objektů, kde kromě staveb městské a slohové architektury nacházíme také informace o lidovém stavitelství. Přesto můžeme ve výzkumu lidového stavitelství ve srovnáním s „vyšší“ architekturou cítit určité rezervy.
Brněnská dendrochronologická laboratoř Ing. Tomáše Kyncla na zadání Metodického centra pro muzea v přírodě v současnosti provádí analýzu dosud nedatovaných objektů ve Valašském muzeu v přírodě. Podařilo se tak zjistit nebo potvrdit období vzniku některých staveb v muzeu, například dvou dřevěných panských sýpek z Ostravska z poloviny 18. století. Zajímavá zjištění přinesla také první datování roubených stodol v oblasti moravského Záhoří, které stavební kulturou náleží k Hané. Dendrochronologické datování lidového stavitelství má jako finančně dostupná metoda v některých oblastech našich zemí nebo při výzkumu jednotlivých objektů lidového stavitelství stále velký potenciál.
rb
Databáze datovaných staveb a více informací o metodách: www.dendrochronologie.cz
