Pravidla pro citace

Používejte citační normu ISO 690; obecně doporučujeme využít formát citace on-line katalogu Národní knihovny ČR dostupný na www.nkp.cz. Jako pomůcku pro generování citací lze použít také webovou stránku www.citace.com.

Příklady

Kniha
ALTMAN, Karel. Úvod do studia dějin národopisu na Moravě. Brno: Masarykova univerzita, 2013.

Kapitola v knize nebo ve sborníku
DRÁPALOVÁ, Lenka. Valašské úvodnice ve sbírkách Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. In: KŘÍŽOVÁ, Alena a kol.: Ornament – oděv – šperk. Archaické projevy materiální kultury. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 91–106.
JEŘÁBEK, Richard. Český výtvarný folklorismus slovem a obrazem. In: Lidové umění
a dnešek. Brno: Blok, 1977.

Článek v časopise
ČIŽMÁŘ, Josef. Valašský kroj v roce 1777: podle přísežných chirurgů Ant. Rosnera a Jana Norberta Mika. Naše Valašsko. 1940, 6, s. 156–171.
CHROMÝ, Pavel, Michal SEMIAN a Zdeněk KUČERA. Regionální vědomí a regionální identita v Česku: případová studie Českého ráje. Geografie. 2014, 119(3), s. 259–277.
JABŮRKOVÁ, Hana. Povídání o odkazu otců, občanských povinnostech, lidských radostech i touhách…: u příležitosti 80. narozenin pana Jiřího Parduby. Valašsko. 2003, 10, s. 49–51.

Článek v novinách
JARONĚK, Bohumír. Valašský rok v Rožnově p. R. Lubina. 1925, 13(10) z 6. 3., s. 1.

Akademická práce
BROŽOVIČOVÁ, Klára. Žena v tradiční kultuře: Sociokulturní sondáž přenosu tradice lidového oděvu v genderové linii. Brno, 2012. Disertační práce. Masarykova univerzita.
DVOŘÁK, Viktor. Tanec odzemek a jeho současná existence. Brno, 2013. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita.

Archivní dokumenty ze soukromých sbírek
Soukromý archiv Miroslava Ekarta. EKART, Miroslav. Přehled soutěží v odzemku a obuškovém. Vsetín, nedatováno.
Soukromý archiv Marie Vinklerové. STROHSCHNEIDEROVÁ, Hermína. Přednáška o kroji a výšivkách val., 4. 3. 1964.

Archivní dokumenty uložené v odborných institucích
Moravský zemský archiv v Brně, Sbírka rukopisů Františkova muzea. G 11, inv. č. 92, sign. 79. KRAMOLIŠ, Josef Lucián Ondřej. Paběrky z dějou městečka Rožnova.
Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, sbírka etnografická. S117B9, inv. č. 62765. MALÉŘ, František. Národopisná kronika valaských obcí  Hutiska a Solance.
Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, sbírka Písemnosti a tisky. V02–1, inv. č. A 19902. „Valašský rok“ v Rožnově p. R. se pilně chystá [výstřižek z novin].
Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, Pomocný sbírkový fond Rukopisy, inv. č. R 134, ADAMEC, Bohumil. Z dějin frýdlantského železářství, strojopis, dat. 1983, 5 s.

Pravidla pro fotopřílohy

Fotografické přílohy posílejte ve formátu .jpg nebo .tif v dostatečném rozlišení. Jednotlivé přílohy číslujte vzestupně od jedničky a do samostatného dokumentu připojte očíslovaný popis fotografií v následujícím formátu:
Název obrázku, datování, jméno fotografa, původ, v případě přetištění z jiné publikace rovněž přesný bibliografický údaj včetně strany.

Nová fotografie
Centrální depozitář ve Frenštátě pod Radhoštěm, 2009. Foto: Jan Kolář, Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.

Archivní forotgrafie
Rodina Tvarůžkova z Rožnova v roce 1914. Fotografie dokládá prolínání kroje, poloměstského a městského oděvu. Foto: autor neznámý, Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, inv. č. P 33460.

Reprodukce uměleckého díla
Jan Kobzáň: Zbojnický tanec. Akvarel, nedatováno. Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, inv. č. 53433.

Scan
Ukázka z metodické příručky Jiřího Parduby. PARDUBA, Jiří. Zápis valašského sólového tance OBUŠKOVÝ, jak ho tančil Jiří Parduba, člen národopisného soboru Vsacan, v letech  po  II.  svět. válce. Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, nečíslováno.

Reprodukce z jiné publikace
Kvaše Valašská fojtka z Křivého a Valach z Křivého na Meziříčském panství v Přerovském kraji, 1814. Převzato z: BRANDSTETTROVÁ, Marie. Odívání Rožnovanů: čtení o rožnovském kroji. Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, 2007, s. 20.

Ostatní doporučení

Internetová jazyková příručka:prirucka.ujc.cas.cz

Akademické tituly
Můžeme uvést, když dotyčného jmenujeme poprvé. Poté používáme už jen jméno, případně „architekt Sedláček“, „doktor Langer“, „inženýr Bečák“ apod.

Časové údaje
druhá polovina 20. století
třetí třetina 20. století
60. léta 20. století
60.–70. léta 20. století

Číslovky
Číslovky od 1 do 10 a násobky deseti do sta (20, 30, 40, atd.), tisíc, milion, atd. píšeme slovem. Např. tři sbírkové předměty, sto kusů nábytku, tisíc kilometrů bublinkové folie. Ostatní číslovky píšeme číslem – 254 hrnků, 14 popelníků.

Kurzíva
Kurzívu užíváme pro všechny názvy – knih, libret, pořadů muzea, hovorových a nářečních názvů a názvů, které nejsou spisovné (Valašské zemědělské muzeum, Rolnický chov ovcí a koz, Národopisné léto, svatodušák, kadlub, drvař).
Jelikož citace rovněž píšeme kurzívou, uvnitř nich naopak pro výše uvedené případy užijeme běžného formátu bez kurzivy.

Mezery
Mezi slovy často vznikají nechtěné mezery – mohou být zapomenuté nebo je tam dáváme schválně, protože se nám nezdají mezery mezi slovy, které si tvoří word, dost velké. Příklad: tohle je   špatné   mezerování. Když bude text nasázen, současné rozložení nehraje vůbec žádnou roli a grafik ho uvidí úplně jinak. Někdy Vás na to upozorní automatická kontrola zelenou vlnovkou, někdy nikoliv. Tyto mezery nemají v textu co dělat.
Mezery děláme za interpunkčními znaménky (tečka, čárka, středník atd.), případně za některými pomlčkami – viz níže.

Pomlčky
Mezi číslovkami píšeme pomlčku 80–100, 60.–70. léta… Crhová–Brandstettrová. Klávesová zkratka: levý Alt 0150
Naopak spojovník (neboli rozdělovník) užíváme ve složených slovech, například konzerávátorsko-restaurátorský nebo kulturně-historický. Spojovník je ta pomlčka přímo na klávesnici.
Kolem pomlčky ani rozdělovníku se nedělají mezery! Jediná výjimka je pomlčka mezi slovy, kdy má pomlčka jinou funkci: např. různé typy textilií – zástěry, ručníky, povlečení….
Místní názvy: Praha-Hlubočepy (oba názvy jsou jednoslovné), ale Nový Hrozenkov – Vranča (Nový Hrozenkov se skládá z více než 1 slova)

Více: prirucka.ujc.cas.cz

Resumé
Resumé je shrnutí obsahu textu. Neuvádíme zde, jakým způsobem a proč jsme psali, jak jsme psali. V daném rozsahu slov zopakujeme nejdůležitější sdělení textu. Tento souhrn slouží potenciálnímu zahraničnímu badateli, který na základě něho vyhodnotí, jestli má nebo nemá cenu dohledat si celý obsah článku, např. si ho přeložit. Proto by resumé mělo být co nejvýstižnější.

Uvozovky
Používáme u slov, které nemají v textu svůj pravý význam, například jsou myšleny ironicky nebo jako příměr nebo jinak zabarveně („živé muzeum“, uvažovalo se o výstavbě „muzea vesnice na Stráni“, i tak zdánlivě „obyčejná“ věc; vždyť „valašský dům“ byl pokládán za výtvor staré kmenové individuality).

Více zde: prirucka.ujc.cas.cz

Zkratky
Zkratky používáme co nejméně!! Výjimkou jsou zkratky např., atd., atp., apod. ….
Chceme-li si zkrátit nějaký název a nadále používat zkrácenou verzi, při první zmínce na to upozorníme ve formátu (dále jen …).
Příklad: Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm (dále jen Valašské muzeum).