10. 3. 2019

Ve dnech 18. a 19. června 2018 se uskutečnilo ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm pracovní setkání TRADIČNÍ TESAŘSKÉ POSTUPY A JEJICH POUŽITÍ PŘI OPRAVÁCH HISTORICKÝCH DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ. V prostorách Dřevěného městečka se setkaly více než dvě desítky řemeslníků, muzejníků a památkářů.

Akci společně připravili Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě a Metodické centrum pro muzea v přírodě při Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm za odborné spolupráce řešitelů grantového projektu DG16P02M026 „Historické dřevěné konstrukce: typologie, diagnostika a tradiční opracování dřeva“, programu NAKI II, jehož poskytovatelem je MK ČR.

Celé setkání vedl tesař David Stejskal, podílející se na obnovách významných historických staveb v naší zemi za asistence Jiřího Pokorného, etnologa, projektanta a stavebníka.

V teoretických přednáškách se David Stejskal zaměřil na témata:

1. Potřebují památky a lidé staré ruční postupy opracování dřeva?

2. Staré tesařské nářadí v českých zemích a jeho ostření s rozpravou nad nářadím

přineseným účastníky a nad jeho použitelností

3. Práce s vodováhou a příklad vyměřování při opravách tesařských konstrukcí

Pokračovalo se v praktických ukázkách tesání s možností vyzkoušení některého nářadí a dále proběhla výroba celodřevěného šikmočelého plátového spoje pro nahrazení poškozených konců trámů.

Nejen v souvislosti s obnovou shořelého kostela Božího Těla v Gutech si odborná veřejnost stále častěji uvědomuje, že není snadné dnes zajistit obnovu památek tradičního stavitelství za použití kdysi běžných pracovních postupů. Proto hlavním důvodem k pořádání setkání a zároveň jeho cílem bylo poukázat na důležitost zachování pravdivých řemeslných technik. Mezi zúčastněnými tesaři byla patrná rozdílná úroveň znalosti i zájmu o původní řemeslo. Obecně je však uplatnění rukodělných řemeslných postupů v dnešní stavební praxi složité, čemuž by mělo napomáhat jak sofistikované projektování, tak zadávání zakázek i komunikace mezi investorem a zhotovitelem. Příkladů dobré praxe v této problematice není mnoho, přičemž k celému problému nemohou přispět ani zavedené způsoby v některých našich muzeích v přírodě.

Jana Koudelová – Michal Kloiber – Radek Bryol